Kdo jezdí na festival dlouho, možná si pamatuje letité vyhlašování vlčkovického Lumíra. Byla to putovní cena, něco jako hokejový Stanley Cup, kterou jsme udělovali každý rok nejkurióznějšímu návštěvníkovi festivalu. Stačilo udělat něco výstředního, aby se to zapsalo do paměti.
Po kom ale byla cena pojmenována? V roce 2008 přijel na festival jakýsi Lumír. Kamarád kamaráda, jak už to tehdy bývalo.
Někdy v sobotu nad ránem, za světla, když byl ovčínový bar už dávno zavřený, ale ještě popíjela partička lidí zbytky alkoholu venku u ohně, rozhodl se Lumír dojít si svévolně natočit pivo do vnitřního zavřeného baru. Nějak se mu podařilo vylézt na ovčínovou střechu (na konci u umývárek), přejít jí na druhou stranu někam nad bar, kde se ale snožmo střechou propadl a visel na rozpažených rukou střechou dovnitř ovčína.
Lumír se sice tak nějak vyškrábal z díry ve střeše sám, ale dolů už neměl kudy. Z party diváků se rázem stala parta zachránců. Chvíli to trvalo, ale našli tak dlouhé prkno, aby dosáhlo na nižší straně až na střechu ovčína a Lumír po něm měl slézt dolů. Sunul se pomalu po zadku. Jistoty v pohybu ale nad ránem už tolik neměl. Zákon schválnosti se projevil tak, že jediný hřebík, který tam byl, trefil přesně jednou polovinou zadku tak, že si ho roztrhl. Krve jak z vola. V té době zdravotník ještě na festivalu nebyl, takže desinfekce proběhla vodkou a nějak se to zafačovalo. Jako bonus dostal po*eb a za pár hodin musel na střechu znovu a díru v poškozené střeše ovčína po sobě opravit.Následující rok nám tak Jarda Svoboda vytvořil putovní cenu, která byla vždy na festivalu v sobotu večer vyhlášena, předána vítězi, který se s ní vyfotil a zase ji odevzdal. Zbytek roku stála soška rozverného chlapce ve statkářově dílně.