Mezi léty 2008 – 2011 bylo během festivalu možné pořídit také domácí víno. Svépomocí jsme vyráběli dva druhy, šípkového Čarostřelce a pampeliškového Parašutistu. Obě etikety nám opět ztvárnil Jarda Svoboda.
Výroba byla dlouhá, s nejistým výsledkem. Co ale už tehdy předcházelo chuťové uspokojení byla legenda o vínu s nadstavbovým účinkem. No naštěstí se tato další vlčkovická „tradice“ ukončila sama v období před festivalem léta páně 2012. Teda sama. Ukončil ji statkář a zároveň ředitel naší organizace zvoláním: „To si děláte *!$%&, no do &^#{}$}°, já se z vás *!$%&.“ To bylo asi tak 5 vteřin potom, co se na skleněném demižonu s 30 litry přeslazeného pampeliškového kvasu rychlostí světla rozběhla pavučina prasklin. V momentě, kdy demižon jen o trošku víc, než by bylo třeba, narazil na podlahovou dlažbu ve statkářově koupelně.
Následné dvouhodinové vytírání a několikadenní plíživý odér pampeliškového kvasu ve statkářově bytě byl poměrně jasnou tečkou za touto Alkoholicko-výrobní epizodou.